Staročeská Gesta Romanorum

← Présentation

Chapitres tchèques des Gesta Romanorum

La version tchèque des Gesta Romanorum est conservée dans trois manuscrits du XV^e siècle :

• Prague NM, III E 43 (sigle B d’après Březnice, sa ville de provenance), 154 feuillets, papier, 1443, 4° (215 x 135 mm), Gesta Romanorum : fol. 1^r-138^r (111 chapitres dont 100 issus du corpus d’Oesterley) ; Novák 1895, p. vii-x, 1-159 (édition intégrale) ; Bartoš 1926, I, p. 142 (n° 733)
• Prague NM, III E 48 (sigle M d’après Musea, le Musée de la Bibliothèque nationale), 143 feuillets, papier, 1473, 4° (215 x 145 mm), Gesta Romanorum : fol. 1^r-143^v (111 chapitres dont 100 issus du corpus d’Oesterley), Novák 1895, p. x-xiii, 249-250 (édition du chapitre 30) ; Bartoš 1926, I, p. 143 (n° 738) ; Hanzová 2012 (transcription intégrale)
• Prague NK, XVII.F.28 (sigle U d’après Universitní Knihovně, la Bibliothèque universitaire), 168 feuillets paginés, papier, 1400/1500, 4° (215 x 145 mm), Gesta Romanorum : p. 1^ter-335 (112 chapitres dont 101 issus du corpus d’Oesterley), Novák 1895, p. xiv, 160-248 (édition intégrale) ; Truhlář 1906, p. 101 (n° 258)

Dans M, il manque aujourd’hui cinq feuillets, trois après fol. 129 (ch. 105-106), deux après fol. 140 (ch. 111-112). Dans la première lacune, ce manuscrit a deux feuillets blancs après fol. 129 (il manque aussi fol. 128^v-129^r dans la version numérisée). Dans U, il manque un feuillet au début (ch. 1), un après la page 19 (ch. 11-12) et un à la fin (ch. 112). Ces trois feuillets manquants ont été remplacés par des copies modernes (p. 1-1^bis, 19^bis-ter, 168). La traduction initiale devait compter 112 chapitres non numérotés. Dans les trois manuscrits, les débuts de chapitre sont mis en exergue par des initiales précédées de titres rouges. Le chapitre 71 qui ouvre la section empruntée à l’Histoire des Sept Sages de Rome (HSS) correpond en fait à deux chapitres dans la source (HSS0 et HSS2). Nous avons conservé la numérotation introduite en 1895 par le premier éditeur Jan Novák (1-112) tout en ajoutant 71a pour la fin du chapitre 71. B et M sont très proches, U en diffère un peu, mais conserve l’ordre des chapitres. Novák édita l’intégralité de B et U en précisant les leçons divergeantes de M par rapport à B. Une transcription intégrale a été mise en ligne en 2012 par Barbora Hanzová si bien que tout le corpus est aujourd’hui édité. Les trois manuscrits sont également consultables en ligne. Aucun d’entre eux n’est complet. B et M omettent les chapitres 47 et 69, U le chapitre 111. L’édition de référence est encore celle de Novák. Celle publiée en 1967 par František Šimek est dotée de moins de commentaires et s’adresse à un public plus large. Le texte n’a pas encore été traduit. Le récit sur le Bon Pécheur en est absent, comme dans le modèle latin.

Le texte tchèque est une adaptation relativement fidèle du latin. Comme Anežka Vidmanová l’a démontré (1972), l’auteur anonyme s’est servi d’un manuscrit latin de la fin du XIV^e siècle conservé aujourd’hui à la Bibliothèque du Chapitre métropolitain de Prague (Prague KK, O 48, fol. 103^r-150^r, ci-après L). Il compte 115 chapitres dans le même ordre que l’adaptation tchèque (ci-après CZ), hormis quatre permutations (L 22-23 = CZ 22-21, L 65-66 = CZ 64-63, L 70-71 = CZ 69-68, L 75-76 = CZ 73-72). Deux chapitres latins ne sont pas repris (L 3, 24) et deux autres chapitres sont contractés en un seul (L 73-74 = L 71). Ce même manuscrit tchèque a également servi de modèle pour la compilation allemande conservée dans le manuscrit ayant été édité en 1841 par Adelbert Keller (Munich BSB, Cgm 54, fol. 1^r-88^r). Le texte tchèque semble plutôt dater du début du XV^e siècle que du règne de Charles IV (1346-1378). Le modèle latin date de la fin du XIV^e siècle, le manuscrit tchèque le plus ancien semble être B de 1443.

Si l’on scinde le chapitre 71 en deux, les trois manuscrits contiennent 334 chapitres dont 8 sont incomplets. Onze chapitres sont issus de l’Histoire des Sept Sages de Rome. Nous avons classé les 113 chapitres de l’adaptation tchèque selon l’ordre des chapitres de l’édition de Hermann Oesterley (1872). Les deux numéros renvoient aux éditions latines d’Oesterley et Wilhelm Dick (1890). Les titres entre parenthèses sont ceux d’Oesterley en allemand (1872, p. v-viii) et de Novák en tchèque (1895, p. xiv-xxiv). Les débuts de chapitres sont cités d’après B, sauf les chapitres 47 et 69 d’après U. La casse est normalisée, le caractère ſ remplacé par s, les points par des points virgules.

• Tableau Excel des chapitres tchèques des Gesta Romanorum (334 chapitres dans 3 manuscrits)

Les 113 chapitres tchèques des Gesta Romanorum

• Ch. 14/14 (Vater oder Mutter folgen/Následovati otce či matky) : Dorotheus cziesarzz ustawil zakon, aby synowe otcze y materz w gich nuzi podeprzeli, anebo gym w gich nuzi pomahaly (B/1).
• Ch. 16/33 (Sarkophag/Zlatý hrob čápice) : Czzte sye o nyekterakem cziesarzi rymskê, kdyzz sobie dyelal syeṅ, kopagicze tehdy y nalezli gsu hrob w zakladye, zlatymy trzmy obruczzi oblozzeny (B/7).
• Ch. 17/221 (Abibas/Abibas) : Byl nyekteraky cziesarz, kteryzz vstawil za zakon, zze ktozz by kolywiek chtiel gemu sluzziti, myel by trzi rany na syenne dwerze dati, a geho by cziesarz w sluzzbu przyyal (B/79).
• Ch. 20/149 (Redde/Navrař) : Hanybal tak rzieczzeny kral mnoho kralowal, a k tomu myegiesse gedynu dczerku, a tu przeliss mylowasse (B/41).
• Ch. 23/47 (Herz unverbrennbar/Nespalné srdce) : Prawi swaty Augustin, zze obyczzey byl za starych lidi, zze srdcze cziesarzska po smrti byla gsu spalena, a wlasy z czzistem myestye polozzili gsu (B/86).
• Ch. 25/50 (Stab und Tasche/Hůl a mošna poutníkova) : Nyektera vrozena zzena wdowa trpiela mnoho protywêstwie od nyekterakeho putṅyka, genzz hubiesse gegie zbozzie (B/12).
• Ch. 26/52 (Zweierlei Tuch/Dvojí sukno) : Kralowa nyekteraka poczzela syna z sluhy hlupeho w czizolozzstwi, kteryzzto sin potom hlupye sye myel przed kralem (B/87).
• Ch. 29/64 (Schinden/Nespravedlivý soudce odřen) : Byessye nyekteraky cziesarzz, genzz biessie vstawil za zakon, aby pod tyezzku pokutu kazzdy sudcze sprawedlywie sudil (B/14).
• Ch. 30/65 (Triumph/Starořimský triumf) : Nyekteraky cziesarzz byessye, genzz vstawil za zakon, aby kazzdemu wityczowi z boge neb z kolby a nebo z turnegye dana byla trogye czzest a troy zamutek (B/15).
• Ch. 31/66 (Alexanders Begräbnis/Pohřeb Alexandrův) : O smrti Allexandrowie, kdyzz hrob geno biesse zlaty, mnozi z mudrczow k ṅyemu przissli a mluwili (B/16).
• Ch. 33/69 (Hängebaum/Neblahý strom) : Prawi mistr weliky Walerius, zze ṅyekteraky kmotr placzze rzekl Susedu swemu : mam nesstiastne drziewuo w swe zahradye, na ṅyemżto ma prwṅye zzena obiesila sye, potom druha a nyṅye trzietie (B/17).
• Ch. 36/77 (Was ist der Mensch/Co jest člověk) : Hvbeny czzlowiek gsi, hled poczzatku sweho, prostrziedka a skonanye ; a tak nalezness, zee pln gsi zlosti a biedy a psoty, jakozz dye swaty Job : Czzlowiek narodyw sye z zzeny etc. (B/91).
• Ch. 37/78 (Achat/Achat) : Prawi mistr Plynius, zz orlicze na wisokosti sye hnyezdi, gegymzz dyetem hrozi had (B/92).
• Ch. 39/86 (Feindliche Brüder/Svár mezi bratřimi) : Czzte sye w kronykach rzymskych, zze mezi dwyema bratroma byll tak weliky swar, zze gednak geden wsseczky zemye zkazil (B/93).
• Ch. 41/89 (Codrus/Kodros) : Cosdras cziesarz boyowny proti neprzatelom swym na boy przissel ; i radyl sye s Appolonem tak rzieczzenym (B/94).
• Ch. 43/97 (Curtius/Curtius) : Take czzte sye, zze geden czzas prostrzyed Rzyma otewrzela sye zemye tak welmi, azz hlubokosti zemye zdachu sye yako beze dna (B/23).
• Ch. 44/98 (Dehnbares Glas/Pružná sklenice) : Tyberius czyesarż kralowal z Rzymye, genzz dokudż rzysse neprzyyal, byl mudrehu ztypu, krasne wymluwy a sstyasten v bogi biesse (B/24).
• Ch. 45/103 (Schießen/Synové střilejí na mrtvolu otcovu) : Byesse ṅyekteraky kral mudri y bohaty, genzz myegiesse zzenu welmi mylu, kterazz zapomenuwssy prawe lasky k swemu krali, trzi syny k kralowstwu porodila z cizolozzstwa, genzz biechu wżdy kraly protywṅy, a w nyzzadne wieci k nyemu podobny nebyli (B/28).
• Ch. 46/110 (Glasache/Havran hnizdici a popel skelný) : Plynius nyekteraky mistr prawy, zze wyssel w myesiecz Mayg, chtie giti w geden hay (B/98).
• Ch. 46a/111 (Sieben Bäume/Sedmero stromů) : Prawi mudrzyecz w knyhach o zwierzi : Budess-li chtieti vczzyṅyti, zze hawran, kdyzz sye bude hnyezditi na drzyewie, aby nykdy wagecz swych nemohl ptaczzat wywesti a wysedyeti, polozz popel sklenyczzny mezi drzewo a koru (B/97).
• Ch. 47/116 (Heilige drei Könige/Svati tři králové) : Krall dansky trzi krale, genzz kristowi obiet vczziṅyli, v welike poczti myegiesse (B/33).
• Ch. 50/122 (Zaleucus/Zaleukos) : Rozprawie mistr Valerius weliky, zee Zelongus ṅyekteraky cziesarz vstawil za zakon, aby ktozzkoli by pannye gegi czzest nasilim odyal, obu oczzi aby zbawen byll (B/34).
• Ch. 54/132 (Marmortor/Mramorová brána) : Frydraych cziesarz druhy gednu branu mramorowu vstawil, na kteruzz studnyczi wuody tekuczie wedl (B/101).
• Ch. 57/143 (Focus/Kovář Foka) : Czze sye take, zze kdyz Tytus w Rzymye kralowasse, vstawil byl za zakon, aby den prworozeneho syna geho ode wssech byl slawṅye swieczen (B/36).
• Ch. 58/144 (Drei Wahrheiten, frei/Tři pravdy osvobozují od smrti) : Genagarius tak rzieczzeny cziesarzz toho czzassu, kdyzz kralowal, vstawil za zakon, aby ktozzkoli s kteruzzkoli zawinu kdyzz by yat byll a przed sudczi przyweden, a vmyel trzi prawdy powiedieti tak giste, zze by yzzadny proti tomu nemohl odpowiedieti (B/37).
• Ch. 59/148 (Jovinianus/Jovinian) : Joninianus cziesarzz kdyzz mnoho let kralowal, gednu na lozzi odpoczzywal, yu myslessye z przielissneho nadutye sweho srdcze : Gest-li gyny ktery buoh, nezzli sem ya ?! (B/40).
• Ch. 61/154 (Socrates heiratet/Sňatek Sokrakův) : Claudianus ten cziesarzz kdyzz kralowasse, myegiesse gedinku dczerku, gyzzto przeliss milowasse (B/44).
• Ch. 62/155 (Florentina/Florentina) : Gayus welmi mudry kdyzz w Rzymye panowasse, tehdy w geho kralowstwi byesse ṅyekteraka pany, gmenem Fflorentina, dywne krasi, zze tak naczzitie krasna byla, azz trzie kralowe pro ṅy buoy wzeli (B/45).
• Ch. 64/165 (Hemd, drei Zoll/Košile na tři palce) : Anthonius w Rzymye kralowasse, gêz trzi moczi do sebe myegiesse : nayprwe zze myel silu w tu chwili nade wssechny lidi, druhe zze myel sbozzie a mudrost nade wsseczky, trzietie krasu a wzrost (B/48).
• Ch. 65/175 (Kreuz mit Inschriften/Křiž s nápisy) : Agelius kdyzz w Rzymye panowal, za tyech czzasow byl ṅyekteraky muzz, genzz sye gemu vdalo gednu gyeti mymo geden krzizz, na ṅyemzz byessie psano se wssech stran takto: O czzlowieczze, pogedess-li kdy na tuto czesto, naydess hospodu, w nyzz koṅ twoy bude dobrze naklizen, ale ty budess zel czztyen (B/53).
• Ch. 66/177 (Waffen aufhängen/Zbraně zavěšené) : Seuerus kral kdyzz panowasse, kdyzz nayprwe myegiesse gednu krasnu dczer ku, gyzzto welmi milowasse, nayprwe proto, zee byla naykrassie ze wssech panen, druhe zze byla naymudrzieyssie, trzietie zze byla welmi dobrotywa (B/55).
• Ch. 68/182 (Hähne/Tři kohouti) : Gordianus kdyzz kralowasse, za tyech cżasow byessye w geho kralowstwi nyekteraky rytierz, genzz myegiesse krasnu zzenu, ale zlu (B/57).
• Ch. 69/188 (Keuschheitshemd/Košile cudnosti) : Hawel kdyzz kralowasse mudry a welmi moczny, vmyslil sobye, aby syeṅ krasnu vdyelal (B/58).
• Ch. 70/193 (Drei Fragen/Tři otázky) : Byessye nyekteraky kral, genzz dczerku krasnu myegiesse, kterazz byesse slibila, zze nechce yzzadneho muzzie sobye wzieti, leczz by tyto trzi wieci wyedyel z vmyel a mohl (B/61).
• Ch. 73/205 (Hundert Groschen/Sto šilenkův slepému) : Qvintillus kdyzz kralowasse, byll za zakon vstawil, aby kazzdy slepy po wssem geho kralowstzi sto ssylenkow myel a na to sye zzywil (B/65).
• Ch. 74/206 (Narrenapfel/Jablko zlaté největšímu bláznu) : Avrelianus kdyzz kralowal z Rzymye moczny welmi, ten myegyesse gednoho syna, gehozz welmy mylowasse (B/66).
• Ch. 76/211 (Ziegenauge/Kozí oko) : Byesse nyekteraky kral welmi moczny, genz w swem zawistnykuow nechtiel trpyeti, yakz naydale mohl (U/69).
• Ch. 82/26 (Störchin/Cizoložná čápice) : Nyekteraky rytyerz byssye, genz myegiesse hrad twrdy a piekny, na nyemzz dwa czzapy sye hnyeczdyessta, a pod hradem biessie studnyċe czzista, w ṅyżto czzapy obyczzeyṅye sye kupassta (B/6).
• Ch. 83/163 (Eber ohne Herz/Kanec bez srdce) : Troyanus cziesarz w Rzymye kdyzz panowal, myegiesse gednu zahradu rozliczznych sstyepow nasazenu, nad ṅyzzto strazzi zwlasstṅyeho byesse posadil, aby pilnye te zahrady ostrziehal (B/47).
• Ch. 84/166 (Falke/Sokol) : Kdyzz Pompeyus w Rzymye kralowasse, w geho rzissi byessye nyekteraka paṅy przeliss krasna z wssem welmi myla (B/49).
• Ch. 85/152 (Goldene Angel/Zlatá udice) : Tiberius cziesarz w Rzymye kralowasse, genzz przeliss hlas sladky milowasse (B/43).
• Ch. 86/174 (Kerkergespräch/Rozmluva v žaláři) : Adrianus kdyzz w Rzymye kralowal, vstawil za zakon, kterazz by koli zzena cizolozzstwa sye dopustila, aby v wieczznê zzalarzi vmrzela (B/52).
• Ch. 88/30 (Wein vergiftet/Otrávné víno) : Take sye czzte o ṅekterakem kṅezzeti, genzz kdyzz wssi moczi swu nemohl odolati neprzatelom, any gich przemoczi mohl, vczzyṅyl chytrost (B/8).
• Ch. 89/31 (Drei Ringe/Nejdrahocennější ze tři prstenů) : Kral niekteraky byesse, gêzz myel trzi syny ; tehdy kdyzz myel umrzieti, prworozenemu synu dal diediczstwie, druhemu synu dal poklad swuoy trzietyemu synu dal prilen swuoy naydrazssi, genzz drazzssy byl nezz wsseczko to, czozz gest dal dwiema (B/9).
• Ch. 90/28 (Erbteilung/Rozděleni dědictvi) : Prawi, zee zakon byl, aby bratr starssi dyelil a mlazssi wolil ; kterehozzto rozumu byessie, zze wietssie mudrosti gest dyeliti nezzli woliti, neb starssi ma mudrzieyssi byti (B/84).
• Ch. 91/22 (Der Faulste/Nejlínější syn králem) : Polmius v miestie Babilonskem kralowal, genzz trzi syny myel, kterezzto welmi milowal (B/4).
• Ch. 98/43 (Kerze/Svíce milorsdentství) : Czzte sye w knyhach rytyerzskych, zze obyczzey taky biesse v rzymanow, kdyzz ktery hrad nebo miesto, gednu swieczi w giftu myeru rozzzehli (B/10).
• Ch. 101/189 (Freude ohne Ende/Radost bez konce) : Czzte sye take o nyekteratem czzlowyeku, gmenê Gantherus, genzz zzadasse, aby mohl nalezti myesto, w nyemzz by myel radost bez smutku, hoynost bez nedostatku, swietlo bez temnosti (B/59).
• Ch. 102/167 (Wachsbild/Voskový obraz) : Ptolomeus w Rzymye kralowal bohaty welmi, w gehozzto kralowstwi byl geden rytierz nabozzny a welmi milosrdny, kteryzz myegiessie pyeknu zzenu, ale cizolozziessye a nechtiessie ostati ona toho (B/108).
• Ch. 103/162 (Drei Weisheiten verkaufen/Prodej tři moudrostí) : Domicianus kralowal mudry welmi, we wssem sprawedlywy, yzzadnemu neodpusstyeessye (B/106).
• Ch. 105/156 (Rügenglocke/Zvon spravedlnosti) : Theodosi cziesarzz w Rzymye kralowal a mudry welmi, genzz zrak ztratil byessye ; vstawil byl za zakon taky, powyesyw zwuon na swe syeṅy, zze ktozzkolywiek myel by czo czziniit, aby przigda z ten zwon pozwoṅyl (B/46).
• Ch. 106/172 (Traumbrot/Chléb za sen) : Nyekdy byechu trzie towaryssie a czestu gedyechu spolu ; i przihodylo sye bylo gim geden den, zze wiece pokrmu nemyeli kromye gednoho peczencze chleba, a byechu welmi laczzṅy (B/50).
• Ch. 109/202 (Schatz im Baume/Poklad v pařeze) : Byessye nyekteraky lakomecz sedienim podle morze, genzz myegiessye weliky poklad ; a ten gisty poklad schowal byessye z gednym ryli welikem a sspalku (B/62).
• Ch. 110/192 (Eustachius, Placidus/Eustachius) : Byessie geden rytyerz, gmenê Libezny, dosti porzadny, kteryzz zzenu krasnu myegiesse a dwa syny (B/109).
• Ch. 112/15 (Vater heilen, Mutter nicht/Octe syn uzdraví, matky neuzdraví) : Gorgonius cziesarzz kralowal w rzymskem miestie, genzz sobie zzenu krasnu poyall biesse, kterażzto gemu syna porodila (B/2).
• Ch. 113/17 (Turnier/Turnay) : Adoniass bohaty welmi kralowasse, genzz turney y kolbu welmi milowasse (B/3).
• Ch. 114/18 (Drachenschwanz/Dračí ohon) : Nyekteraky chudy byll w gedne wsi, kteryzz chodil rozliczzne dny po drzyewye do gednoho lesa we likeho (B/80).
• Ch. 115/19 (Zwei nackte Jungfrauen/Jednorožec a panny) : Byessye nyekteraky cziesarz, genzz myegiesse geden hay, w kteremzzto byessye gednorozzecz, k kteremuzzto zzadny nesmyel sye prziblizziti (B/81).
• Ch. 116/20 (Stiefkind und rechtes Kind/Syn vlastní a nevlastní) : Czzte sye take, zze Pipin kralowal w rżimskem miestie, genzz sobie ṅyekteraku pyeknu dyeweczzku vsnubil a s ṅy przebywal (B/18).
• Ch. 117/27 (Untreue gegen Erretter/Nevěra k osvoboditeli) : Jvstinus w miestye rzimskem kralowal gest, kteryzz vstawil za zakon, ktozz by kolywiek kteru pannu polapyll, a kdyzz by kto gi z ruku nasilnyka toho zprostil, aby gi sobye za zzenu poyal, aczz by mu sye libilo (B/83).
• Ch. 119/145 (Ingratus und Guido/Nedvěčnik a Guido) : Lenucius kralowasse moczny welmi, kdyzz gest gednu po cziesarzstwi gezdil, geden chudy geho potkal, dosti zposobene krasy, a wssak almuzzny prosyessye (B/105).
• Ch. 120/147 (Jonathas, drei Wunschdinge/Jonathas) : Darius cziesarz z Rzymye kralowal, genzz myel trzi syny, kterezz welmi milowasse (B/39).
• Ch. 124/105 (Halb geritten/Rytiř polo jedoucí, polo jdouci) : Nyekteraky rytierzz, gsa manem ṅyekakeho krale, tyezzcze gemu zawyṅyll. (B/30).
• Ch. 127/219 (Fuß ab/Useknutá noha) : Byessye nyekteraky rytierz, weliky zbieh ; a ten myegiesse pacholka wierneho (B/68).
• Ch. 129/196 (Freundesprobe/Zkouška přátel) : Byessye nyekteraky kral, genzz toliko gednoho syna myegyesse, gehozz welmi milowasse ; ten gisty sin, vzrzew swuoy czzas, przistupyl k uotczi a yal sye prositi, aby gey w gezdu odpostyl, naywyecz proto, aby sobye przatel dobyl (B/63).
• Ch. 134/142 (In Waffen begraben/Pohřbivání ve zbraních) : Pompeius vstawil za zakon, zze kazzdy rytyerz po smrti swe aby w uodyeny swem schowan byl (B/104).
• Ch. 136/104 (Mondstrahl/Paprslek měsičný a zloděj) : Nyekteraky zlodyey do domu ṅnyekterakeho bohateho przissel, a wssed na strziechu yal sye posluchati, gesstie-li by kto w domu bdyel (B/29).
• Ch. 137/49 (Coriolan/Coriolanus) : Prawi mistr Eusebius w swych knyhach o gednom cziesarzi, genzz lid rzymsky v welike sprawedlnosty zprawoval, yzzadnemu ncodpusstie, kdyzz zawyṅyl, tak bohatemu yako chudemu (B/11).
• Ch. 139/23 (Basilisk/Basilišek pohledem ničí vojsko Alexandrovo) : Allexander kralowal, genzz panstwie wsseho swieta obdrzzall (B/5).
• Ch. 143/203 (Todestrompete/Trouba smrti) : Nyekteraky kral byl vstawil za zakon, zze kdyzz by koli kto myel zahuben byti nebo odprawen, aby dwa trubaczze z fameho gitra przed geho dwerzmy trubila, a ten, gessto myel odprawen byti, myel obleczzen byti z czzerne rucho (B/64).
• Ch. 152/29 (Waffen beschreiben/Popsané zbraně) : Nyekterake knyezze bylo, gmenem Deomius tak rzieczzeny, gehozz lid w gednom miestye zawrzen byl a obsazen (B/85).
• Ch. 157/58 (Zoll/Cio z tělesných vad) : Nyekteraky pan byl gest, kteryzz myel gednoho wratneho, kteryzz pana sweho prosil, aby w miestie swem, kterezz ma, wratneho vczzynyl geden myesiecz, tak zze od kazzdeho hrbowateho, gednookeho a prassyweho a ruku a vssi nemagicze aby geden halerz myel (B/89).
• Ch. 164/108 (Fünf Narren/Ctvero bláznův) : Czze sye z kṅyhach o mluweṅy swateho Petra ku panu Gezzissowi, kdyzz dye : Widyel sem kdys pyet muzzow, ktereżto nyekterzi lide za blazny myeli : Prwcho sem widyel, an gye pyesek morsky tak chtywie, azz mu s uobu stranu vst wen sye sypasse (B/32).
• Ch. 165/139 (Drei Narren/Tré bláznů) : Czzte sye z zzymotech swatych otczow, zze nyekteraky pustennyk widyel gest murzenyna w nyekterakem lese drwa podtynagicze, a swazanych pokussel zdwihnuti (B/103).
• Ch. 167/190 (Drei Weisheiten lehren/Ptáčník a slavik) : Strzielecz geden nahodu yal slawika ; a kdyzz gey chtyel zadawiti, wecze k nyemu slawik : Mily, czo tobye prospyegye, zze mye zahubiss ? (B/60).
• Ch. 174/57 (Schlange lösen/Sproštěný had) : Czzte sye o gednom muzzi, gducze w geden hay, zze widyel gednoho hada, vwazaneho za oczas k drziewu (B/88).
• Ch. 181/161 (Löwin/Cizoložná lvice) : Czte se, nyekteraky kral zchowal lwa a lwiczy a lewharta spolu, genz gye welmi milowasse ; ale kdyz lew kam odssel, tehdy lwicze s lewhartem w czyzolozstwie pogymali se spolu (U/47).
• Ch. 182/53 (Kaisertochter, Seneschall/Dcera císařova a maršálek, tři přátelé) : Prawi sye o gednom cziesarzi, zze myel przekrasnu dceru, sobie podobnu, gyzzto porucczil byll marssalkowi swemu, aby gye ostrziehal a dobrze chowal (B/13).
• Ch. 183/71 (Diogenes und Alexander/Alexander a Diogenes) : Prawi Saturnus, zze Dyogenes ten mudrziecz tak byl v welike chudobye, zze gedynku kad myel za swuoy duom, kterużto kad zrziedlem obraczowasse wzzdy k slûczi (B/19).
• Ch. 184/72 (Kohle/Chlapec nechává si při oběti ruku páliti) : Prawi mistr Walerius weliky z trzietych knyhach, zee ṅyekterake dyetye vrozene podle oltarze stogye, kdyzz Allexander weliky obietowasse, popadl kadidlṅyczi, chtie gemu podati (B/20).
• Ch. 185/73 (Theriak/Zázračná mast) : Yakozz prawi mistr Plynius, zee gest ṅyekterake drzewuo z zzidowske zemi podle hory Synay, gehozz owuocze przesladku wuony ma (B/22).
• Ch. 186/82 (Virgils Bild/Socha od Virgilia zhotovená s jablkem) : Rozprawic Allexander mudrziecz o przirozeṅy rozliczznych wieci, zee mistr Virgilius z rzimskem miestie vsslechtilu syen vczziṅil (B/21).
• Ch. 187/101 (Kaisertochter, Palast/Královská dcera v paláci) : Byesse ṅyekteraky cziesarz, genzz myel gedynku dczeru, welmi mylu, gyżto vdyelal syen krasnu, z ṅyżto przebywassie s gednu dyeweczku namylostṅyczi a ṅykam newychaziesse (B/25).
• Ch. 188/106 (Drei Buchstaben/Tré pismen) : Byessa dwa bratry, geden zzak a druhy layk nebo neucczeny ; a ta oba przyyata gsta w zakon do gednoho klasstera (B/31).
• Ch. 189/173 (Gnade/Dítě na vychování) : Lvcius kdyzz kralowal, za zakon vstawil byl, aby ktozzkoli czzyezzkoli dyetie odchowane wzal by, a w geho poruczstwi sesslo to dyetie, a nebo vraz ohawny wzalo by, aby podle nyeho swuoy zzywuot ztratil (B/51).
• Ch. 190/176 (Schwarz/Černý kůň, černý pes, černý sokol, černá trouba) : Symachus kdyzz w Rzymye panowasse, biessye za toho czzassu nyekteraky rytierzz, gmenem Lenucius, genzz myegiesse swu zemy, kterazzto k zemi cziesarzowye przisedyesse, gezzto cziesarzz welmi zzadasse (B/54).
• Ch. 191/93 Brücke/Nebezpečný most) : Byessye nyekteraky czzlowiek, kteryzz myel giti z gednoho kralowstwie do druheho (B/95).
• Ch. 192/164 (Sarkophag/Zlatý hrob s nápisy) : Adrianus w Rzymye kralowasse bohaty welmi, kteryzz sobie pokoy vstawil (B/107).
• Ch. 196/146 (Baumerbe/Dědicové stromu) : Othozias kral tak rzieczzeny myel trzi syny, kterezz welmi milowasse ; ten gisty kral vstawiczznu walku wedl proti krali egipskemu a wsseczko, czoż myel, na tu walku nalozzill, kromye gednoho stromu nebo drzewa (B/38).
• Ch. 197/102 (Größte Tugend/Největší ctnost) : Czzte sye take w zzywotech otczow swatych, zze byli czztyrzie pustennyczy z gednom domu dobrehu zzywuota (B/27).
• Ch. 198/123 (Geschirr stehlen/Alexander krade u Pora nádoby) : Czze sye, zee Allexander kral weliky w geden czzas k dworu krale indskeho nebo yndye rzzeczzeneho Porus z uosobie rytierze sprostneho przissel, aby spatrżil mocz y welebnost geho (B/35).
• Ch. 199/178 (Wüste/Nabezpeči pouště) : Anthonius cziesarzz kdyzz kralowasse, za tyech czzassow byessie w geho rzissi ṅyekteraky rytyerz, gemuzz sye biessie vdalo gieti k gednomu miestu przes nyekteraku pusst (B/56).
• Ch. 200/217 (Drache durch Löwen entfernt/Drak vypuzen lvem) : Byessye nyekterake myesto podle morze, genzz od howad gedowatych mnoho prziekazz myegiesse (B/67).
• Ch. 210/113 (Glassteine/Skleněné kameny) : Nyekteraky kral myel trzi syny a geden kamen drahy ; a ty synowe k sobie podobṅy gsu byli (B/99).
• Ch. 212/55 (Stricke/Provazy pokání) : Ualerius kralowal z Rzymye moczny welmi, kteryzz gedynku dczeru myel, kteruzz tak welmi mylowal, zze piet rytyerzow zgednal, aby gye ostrziehali (B/110).
• Ch. 213/21 (Statue mit Tonfuß/Socha s nohama hliněnýma) : Daniel wydyel slup, kterehozzto hlawa zlata czzisteho, prsi a ramye z strziebra, brzicho a ledwie myedyene, czzessky zzelezne, noh gedna strana slozzena (B/82).
• Ch. 214/67 (Heilendes Christusbild/Uzdravujicí obraz Kristův) : Czzte sye z sskolnyê polozzeny, zze w Gerusalemye byl gest ṅyekteraky slup myedyeny, na gehozzto wisokosti byessie obraz spasitele, mage podolky obyczzeyow zzidkowskych (B/90).
• Ch. 215/126 (Mutter stillen/Kojila matku) : Prawi Walerius mistr w knyhach patych, zze nyekteraky wolagiczi nebo byrzich gednu wladyku popadl z czizolozzstwi, a vhlawnym sudem odsudil gi a do zzalarze dal (B/100).
• Ch. 237/136 (Sirenen/Sireny) : Czzte sye, zze trzi ochechule na gednom ostrowie byli gsu, a sladke zpyewanye rozliczznymy obyczzegi zpyewali gsu (B/102).
• Ch. 249/150 (Hildegarde/Hildegarda) : Octauianus krall tak rzieczzeny kdyzz kralowal, nad gine swu zzenu welmi milowasse, a to pro trogi wiecz : nayprwe zze gemu byla welmy wierna, druhe zze byla welne krasna, trzetie zze byla welmi poslussna a vstawiczzna (B/42).
• Ch. 253/94 (Wunderbare Wasser/Zázračné studnice) : Iakozz Isiodorus prawi w knyhach ethycorû tak rzieczzenych, zze w Siczilij gsta dwye studnyczi, kterychzz gedna yalowe, druha druhu yalowu czzyṅy (B/96).
• Ch. 258/Ø (Wein, Weib, König/Víno, žena, král) : Czzte sye take o trzyech mudrcziech, kdyzz byli w geden czzas otazanny, czo by bylo naysilnyeyssyeho w swietie, geden oppowiedyel, zee wino, druhy odpowiediel, zee zzena, trzieti odpowiediel, zee kral, a wssichṅy prawdu powiedieli (B/26).
• Ch. HSS0 (Rahmen /Dioklecián) : Domicianus w Rzymye kralowasse mudry welmi, genzz myegiessye krasnu zzenu, a welmi gi milowasse (B/69).
• Ch. HSS1 (Baum/Pastýř a kanec) : Byessye nyekteraky cziesarzz, genzz myegyesse geden hay, w nyemżto byesse dywuoky weprz ; a ten mnoho lidi zahubil byessye (B/70).
• Ch. HSS2 (Hund/Dioklecián) : Byessye nyekteraky rytierz vdatny, genzz gednoho syna myegiesse, yako twa milost (B/69a).
• Ch. HSS3 (Eber/Pinie) : Byessye nyekteraky wladarz Rzyma, kteryzzto w zahradye swe myel pynu, toczziss to drziewuo rozkossne, kterezzto owuocze gednak kazzdeho leta protẏ rozliczznym nemoczem rostlo gest (B/71).
• Ch. HSS4 (Hausschlüssel/Klíč od domu) : Z dawna byessye w gednom miestye rytyerz stary, kteryzz myel gednu zzenu mladiczzku, yako ty, cziesarzi, mass, kteruzz gest welmi milowal (B/72).
• Ch. HSS5 (Turm Herodots/Poklad ve věži) : Zdawna biessye v miestie rzimskem nyekteraky rytierz, kteryzzto dwie dczerzi a gednoho syna myel gest (B/73)
• Ch. HSS6 (Elster/Věrná straka) : Bohatecz nyekteraky byessie w miestye rzimskem, kteryzzto myegiessie straku, gessto dobrze mluwiessie to, czozz gest slyssala nebo widyela (B/74).
• Ch. HSS7 (Septem sapientes/Král mimo palác slepý) : Nyekteraky cziesarz rzimsky kralowal gest, kteryzzto s sebu myel sedm mudrczow, skrze kterezzto wsseczko cziesarzstdwye zprawowano gest (B/78).
• Ch. HSS8 (Gattin/Starý muž a mladá žena) : Rytyerz nyekteraky stary, ale sprawedlywy, pannu mladu a pyeknu sobie za zzenu poyal (B/75).
• Ch. HSS9 (Virgils Turm/Virgiliova věž s obrazy) : Octauianus kralowal bohaty welmi, awssak skupy, kteryzz zlala nade wsseczky gyne zzadasse (B/76).
• Ch. HSS11 (Peter und Paul/Sedm mudrcův zachrání město) : Kral nyekteraky byessye dywnym obyczzegem nadut, a ten myslessye tyela Petra a Pawla z Rzima moczi odnesti (B/77).